Epidemiologie:
- 6% (od nejlehčích po nejtěžší) – luxace cca v 1% ⇒ koxartróza v dospělosti
- častěji dívky (hormon relaxin)
Historie:
Bedřich Frejka – „Frejkova peřinka“, Pavlíkovy třmínky
Etiologie:
- multifaktoriální, vlivy endogenní i exogenní
- ovlivňovány jsou zejména – vývoj acetabula, hlavice femuru, laxicita kloubního p.
- teorie:
- o první vadě – dědičnost – polygenně dyspl. acetabula, monogeně domin. dyspl. pouzdra
- intrauterinní polohy plodu – torze femuru + inklinace jamky – pokud > 60° ⇒ dyspl.
- o prodlouženém pouzdru – hormonálně ⇒ protažení pouzdra ->dislokace
- o infekci matky – zejména virové
- endokrinní poruchy, svalová teorie, teorie o sezónním výskytu (více v zimě), změny v oblasti krčku (větší valgozita a anteverze),
- teorie o vzájemném vztahu velikosti plodu a dělohy (nejpravděp.)
Anatomie a patologie:
- Vývoj kyčelního kloubu – začíná mezi 3. a 6. týdnem
- antetorze krčku – v dospělosti je 12° – 15° ; první retrotorze ⇒ anteverze
- kolodiafyzální úhel (CD) – při narození 150° ⇒ dospělí 130°
- anteverze acetabula – od 2° retroverze do 14° anteverze
- chybí-li iliopsoas ⇒ velká valgozita a anteverze
- osifikační jádro femuru – od 3. do 10. měsíce
- Y chrupavka – mizí kolem 13. – 14. roku života
- acetabulum – deformováno vpředu, everze labra, porušená chrupavčitá část
- krček femuru – antetorze + valgozita – tlakem ⇒ změny na okraji acetabula
stupně DDH dle Dunna
- 1. stupeň – polohová instabilita – hlavice v acetabulu, acetabulum eliptické, hlavice ne zcela kongruentní, pouzdro volné, protažené lig. capitis, anteverze 60° – 90°
- 2. stupeň – subluxace – acetabulum malé, eliptické, hlavička femuru malá, limbus evertovaný, prodloužené kloubní pouzdro
- 3. stupeň – luxace – deformace acetabula (strmé, mělké, eliptické), výrazná anteverze, inverze limbu, protažené pouzdro, změny limbu, prodlužuje se lig. capitis femoris, zmnožuje se pulvinar, zvětšuje se valgozita krčku a anteverze – svaly zkráceny – hlavně m. gluteus max. et med., zevní rotátory a adduktory, nejvíce je změněn iliopsoas – je hlavičkou vytahován a zařezává se do pouzdra, kde vytváří istmus – tzv. sutkovité pouzdro (tvar přesýpacích hodin)
Klinické vyšetření
- anamnéza – průběh těhotenství, virózy, DDH v rodině
- postavení DK – souměrnost, svalový tonus
- pohyb končetin – omezení abdukce nebo naopak příliš volný pohyb
- asymetrie gluteálních rýh, skoliózu
- Bettmanovo znamení – 90° flexe kyčel+koleno ⇒ koleno na luxované straně níže
- Ortolaniho příznak – abdukce + flexe ⇒ lupnutí
- Barlowův příznak – fixovaná pánev + předozadní posun femuru při flexi a abdukci
- významné je omezení abdukce, mělo by jít při flexi dotknout se kolínky podložky
Sonografie
- systém trojího síta
- 1. etapa – v porodnici – klinika + SONO – 3. – 5. den po narození- abdukční balení
- 2. etapa – na konci šestinedělí – největší výtěžnost
- 3. etapa – 16. týden, při nejasných nálezech ⇒ RTG
- hodnocení podle Graafa: rovina prochází středem acetabula, kolmá k rovině vchodu acetabula
- základní linie – tečna na konkavitu hlavice v místě, kde perichondrium přechází v periost – určuje, jak je hlavice centrována
- linie kostěného okraje acetabula
- linie chrupavčité stříšky
- úhel α – úhel kostěné stříšky – hodnotí kostěný vývoj acetabula, 60° a více
- úhel β – úhel chrupavčité stříšky – normálně 55° a méně
- typ I – normální nález, centrovaný kloub, dobré acetabulum
- typ II – nejrozšířenější forma – centrovaný kloub se zaobleným kostním okrajem
- α je 50–59°, β větší než 55°
- terapie – prodloužit abdukční balení
- typ III – decentrovaný kyčelní kloub – nedostatečné vyvinutá kostěná i chrupavčitá stříška, kloub je decentrovaný, nelze měřit α
- typ IV – nejzávažnější – končí často otevřenou repozicí
- sono nenahradí plně rtg, ale může minimalizovat počet rtg
Rentgenové vyšetření
- při jakékoli nejasnosti nebo rozporu kliniky a sona
- Hilgenreinerova linie – spojuje středy Y chrupavek
- AC úhel – spojnice okrajů acetabula a Hilgenreinerovy čáry, má být do 30°
- Shentonova linie – křivka jdoucí krčkem femuru a pokračující do mediálního okraje horního raménka stydké kosti
- Hlavinkova linie – myšlená křivka procházející zevním okrajem kosti kyčelní a zevním okrajem krčku
- Ombredanova vertikála – kolmice na Hilgenreinerovu linii procházející zevním okrajem acetabula
- Kopitzův paralelogram – tzv. čtverec jistoty, dolní strana je tvořena horním okrajem epifýzy femuru a horní strana linií stříšky
- Zahradníčkovo schéma – vertikála spuštěná středem stříšky a horizontála vedená horním okrajem symfýzy – normálně jde vertikála jako tečna mediálního okraje femuru
- klasifikace:
- preluxace (dysplázie I.stupně) – acetabulární dysplázie – pouze změna AC úhlu
- subluxace – kromě AC úhlu je porušena i Shentonova linie a Hlavinkova linie
- marginální luxace – krátká strmá stříška, hlavice tlačí na zárodečnou vrstvu chrupavčité stříšky a labra
- luxace – jádro se nalézá v horním zevním kvadrantu, porušena Shentonova a Hlavinkova linie, klinicky – zkrat končetiny, prázdná kloubní jamka
- na základě rtg indikujeme – u preluxace abdukční balení, u subluxace Frejkovu peřinku či Pavlíkovy třmeny, u luxace hospitalizujeme, distrakční léčba
Léčba
- Konzervativní terapie
- hlavní zásada – z kloubu decentrovaného udělat centrovaný a stabilní
- stihnout než začne chodit
- prosté abdukční balení – 2 nebo 3 pleny naširoko mezi nožky, abychom zajistili flexi v kyčlích a kolenou a současnou abdukci
- abdukční peřinka (Frejkova), Pavlíkovy třmínky – u subluxací (jen, když nejsou kontraktury, jinak je riziko nekrózy hlavice)
- distrakční režim – za hospitalizace u marginální a ilické luxace
- u postýlky je rám a dítě je za nohy zavěšeno (jako bychom ho chtěli roztrhnout)
- nejčastější chybou je nasazení retenční pomůcky, centraci musíme udělat šetrně, nenásilně
- při distrakci užíváme jen takových poloh, kdy není ohrožena hlavice ischemií
- bezpečná zóna (safe zone) – flexe v kyčli 90–120°, abdukce 50–70°
- stabilní zóna (stable zone) – poloha, kdy je kyčel centrována a stabilní, musí být v rámci safe zone!
- dítě snímáme jen na krmení a hygienu
- Operační terapie
- 4 základní typy operací
- 1) otevřené (krvavé) repozice
- 2) extraartikulární výkony na femuru
- 3) pánevní osteotomie či acetabuloplastiky
- 4) kombinace těchto výkonů
- operujeme, když máme nějakou repoziční překážku
- extrakapsulární překážky – zkrácený iliopsoas, zkrácené adduktory
- intrakapsulární překážky – invertovaný limbus, pulvinar acetabuli, zbytnělé lig. transversum acetabuli, velká anteverze
- operujeme obvykle po neúčinné distrakční léčbě
- otevřené repozice – provedeme zakloubení, zašijeme, fixujeme sádrou
- různé typů operačních přístupů se jmenují podle autorů – Ludolffův, Collonův…
- když je velká anteverze, dělá se subtrochanterická osteotomie s abreviací a fixací dlažkou a šrouby
- po 18. měsíci věku již není mělké acetabulum schopné udržet hlavici a musí se k operaci přidat i pánevní osteotomie
- 4 základní typy operací
Salterova pánevní osteotomie
- korekce špatně orientovaného acetabula, aby byla kyčel stabilní
- osteotomii uděláme supraacetabulárně do incisura ischiadica se zavede pila, protne se pánev, vloží se tam štěp, takže se acetabulum sklápí vpřed a laterálně
- výhodou je, že je acetabulum zachováno, jde tedy o fyziologické poměry v kloubu
Pembertonova pánevní osteotomie o operoval hlavně indiány kmene Navajo
- Steelova trojí osteotomie
o u pacientů nad 6 let – osteotomie všech tří pánevních kostí, úprava pozice acetabula a transfixace Ki dráty
- Chiariho osteotomie
o horizontální osteotomie s podsunutím distálního fragmentu mediálně o nevýhoda – hlavice nebyla kryta přirozenou chrupavkou, zmenšení prostoru pánve