Jako dětská plochá noha se označuje deformita nohy růstového věku, definovaná:
- oploštění mediální klenby, pokles talu plantárně a mediálně
- valgosní postavení paty
- intrarotace osy hlezeního kloubu
- abdukce přednoží
- iniciální supinace, dále pronace I. paprstku
- jednotlivé komponenty mohou být různě vyjádřené, existuje kontinuální přechod od normálního ku jednoznačně patologickému nálezu
korelace vývoje dkk s věkem, anatomický a patologicko-anatomický korelát:
- u kojenců je pata v lehké varozitě, přednoží je supinováno, fyziologicky genua vara
- po l. roce v souvislostí s vertikalizací a chůzí dochází k postupné pronaci přednoží a valgizaci paty, fyziologická genua valga ještě zesilují valgositu paty ( ta je podmíněna šikmou osou v hlezením kloubu ve frontální rovině, zesiluje ligamentosní laxicitou, růstem dochází horizontalizaci osy a stabilizaci postavení paty)
- okolo 3 let je normální valgozita cca l5°, postupně by se měli vyrovnávat osy kolen a změnšovat valgosita pat ( v dospělosti norma 5 °) patologický nález je valgosita pat větší než 2O st.
- mediální klenba je vytvořená již po narození, však vyplněna tukovým poštářem, zřetelně se formuje po l. roce života
- za normálních okolností je zátěž přenášená hleznem rovnoměrně na calcaneus a mtt., tlaková
distribuce na hlavičky metatarsů je rovnoměrná, u ploché, pronované nohy je přetížený první paprsek a přirozenou ochranou je „kompenzační“ chůze špičkami dovnitř
Klinický obraz
- nejč . asymptomatický, kosmetická vada, deformace obuvi
- obésní děti mohou mít při větší zátěži bolestivost mediální nohy, únavnost, event. bolestivost lýtka, akcelerováno při nevhodné obuvi a generalizované hyperlaxicitě
Diagnostika:
- funkční nález :
- hybnost v atc a subtalo je volná
- při stoji na špičkách se klenba zdůrazňuje, pata přechází z valgosity do lehké varozity ( většina autorů vidí ve formaci klenby při stoji na špičkách kriterium pro normální nohu )
- vyloučení myostatických kontraktur ( m. triceps surae – dorsiflexe v hlezenním kloubu v neutrálním postavení )
- test generalizované hyperlaxicity – test hyperextense palce ( obtížně differencovatelný přechod od fyziologické, zvýšené laxicity dětského věku a patologických forem, nutno vyloučit systémové onemocnění Ehler – Danlos, Down ,…)
- dle plantogramu:
- Bl pokleslá ještě patrná podélná klenba
- B2 podélná klenba mizí v zatížení
- B3 konvexní mediální okraj nohy
( otisk paty má normálně oválný či piriformní tvar, dlouhá osa otisku paty nomálně prochází mezi prvním a druhým prstem, u ploché nohy mediálně od l. prstu )
* z plantogramu lze měřit index valgostiy,
- extenční test palce : normalně – pozitivní – když pasivní extense palce vede ke k zvýšení klenby
RTG :
při diagnostických rozpacích, při omezení pohybu v kloubech nohy, chybí-li formace klenby při stoji na špičkách:
l. vyloučení tarsální koalice a traumatických změn
2. na laterálním rtg normálně zatížené nohy je podélná osa talu, os naviculare, ossis cuneiforme medialis a l. mtt v jedné přímce, proximální kloubní povrch kosti loďkovite ( vertkální osa kosti ) je kolmý na tuto linii k poklesu podélné klenby může dojít v talonaviculárním kloubu či v navikulokuneiformním či v obou
3. plantiflexní úhel talu, jehož normální hodnota je 26,5°(+_5°) se zvětšuje, talus stojí postavení talus obliqus
4. na dorsoplantárním snímku je zvětšen talokalanearní úhel nad normu 35°
terapie :
většina dětských plochonoží se upraví spontánně růstem , v korelaci s vyzráváním vaziva
( hypermobilita se vytrácí cca ve 3 letech )
- začíná nejdříve ve 3 letech věku při valgositě paty větší než 20st : edukace rodičů o nezávadnosti chůze špičkami dovnitř a nevhodnosti zasahovat do tohoto kompenzačního mechanismu
- u gr. I. a II :
- motivujeme k aktivnímu pohybovému režimu s doporučením chůze na bose po přírodním terénu ( výhodnější jsou přirozené kolektivní hry, než pravidelná cvičení )
- dále pasivní „ streching“ ( dítě stojí špičkami dovnitř asi 50 cm od stěny, postavením na špičky a pomalým došlapem je protahována max. dorsiflexe, opakovaně )
- vhodná obuv s pevným vedením paty, sportovní obuv s širokým podpadkem z přírodních materiálů
- u gr. III :
- jsou indikovány ortetické pomůcky : skořepinové vložky (UCBL) – pevné vedení paty v korigované poloze, dostatečně volné přednoží, podepření co největší plochou s vyloučením bodového tlaku, každého půl roku obměňovány a celková doba nošení nemá přesáhnout 2 roky
operační terapie :
- indikace při bolestech a únavě nohy znemožňující běžnou aktivitu, po vyčerpání konzervativních způsobů léčení,
- obecně je doporučována maximální zdrženlivost při indikacích ku chirurgické intervenci
- principiálně lze dělit výkony do 4 skupin :
- 1. výkony na měkých tkáních a šlachové transpozice
- 2. arthrodesy tarsálních kloubů
- 3. osteotomie tarsálních kostí
- 4. kombinované výkony
Metodou volby je nejč. ( Dungl) operace sec Young, doplněná vždy prolongací Achilovy šlachy a event. v kombinaci s osteotomii patní kosti
- indikovaná je od lO let při flexibilní ploché noze
- principem této dynamické, „ elevační“ operace je augmentace tahu m. tibialis anterior
oper. technika :
První fází je prolongace Achillovy šlachy z retrofibulárního Kocherova přístupu, šlachu protínáme ve frontální rovině a prodlužujeme o 2–3cm, osteotomie patní kosti ( varizace s minimálním zkratem, transfixace K dráty )
- z mediálního obloukovitého přístupu uvolňíme průběh m. tibialis anterior, visualizujeme os naviculare, deliberujeme šlachu m tibialis posterior od os naviculare, na plantálrní ploše os cuneiforme a naviculare vytvoříme mělký žlábek pro uložením. tibialis anterior v dorsoplantárním směru vyvrtáme kanál průměru 6mm do os naviculare, který opatrně na mediální straně otevřeme
- transponujeme šlachu m. tibialis anterior, kanálek uzavřeme kostním stehem a přešijeme m. tibialis
posterior na původní místo pooperačně sádra nad koleno ( koleno v lehké flexi, hlezno v lehké dorsiflexi, po 6 týdnech zkracujeme pod koleno a přisádrujeme podpatek, do 3 měsíců
pozn.: pes planus při os tibiale externum :
- accesorní kůstka uložená mediálně při okraji os naviculare, zpravidla symetrický nález
- m. tibialis posterior se upíná do os tibiale ext. a běží po mediálním okraji kůstky, čimž je ztracena jeho elevační funkce pro formaci mediální klenby nohy, pokles nebývá výrazný , však noha může být bolestivá při zátěži
klinicky :
- prominence nad mediálním okrajem nohy, dráždění bursy a riziko imflamace, bolestivost z patologické hybnosti mezi accesorní kůstkou a os naviculare ( bolestivé projevy nejč. po 8. roce )
diagnosa :
- klinika, rtg ( dd os naviculare cornutum )
terapie :
- konzervativní podporou klenby je trvale neúčinná
- operace sec Kidner :
- extirpace os tibiale externum
- resekce elongované části os naviculare
- transpozice m. tibialis posterior plantárně
- sádrová fixace v inversním postavení, po dvou týdnech stehy ex a přesádrujeme ještě na 6 týdnů, po té korekční vložky na půl roku